Russell teriéři jsou skvělí společníci pro aktivní život. Aby tomu tak ovšem bylo, je třeba promyslet samotné pořízení štěněte. Nekupujete si housku v krámu, nýbrž kamaráda na následujících patnáct i více let. Vzdálenost chovatele od vás, či cena štěněte by mělo být to poslední, co budete řešit. Jackové a parsoni se za posledních pět let stali jedním z nejpopulárnějších plemen u nás. Jejich popularita je však plemeni často spíše na škodu. Různí množitelé v prodeji štěňat vidí jen výhodný byznys a lehce vydělané peníze, a už nehledí na kvalitu vrhu. Vy si však chcete domů přivést opravdového russella s opravdovou russellí povahou, vzhledem a pokud možno s předpokladem pevného zdraví. Jak se tedy zorientovat v nabídce a vybrat toho pravého chovatele?

1. Předci vašeho budoucího pejska
Dobrý chovatel se vždy snaží chovat jen na kvalitních psech. Nenechá porodit fenu, jen proto, že je exteriérově krásná, když její povaha nestojí za nic, nebo trpí dědičným onemocněním. Výběr krycího psa by měl být stejně přísný. Dokonalý pes po všech stránkách neexistuje, ale není potřeba krýt každou průměrnou či podprůměrnou fenu jen proto, že je papírová. Chcete-li, aby váš pes měl předpoklady stát se skvělým společníkem, je dobré zaměřit se na rodiče vrhu, které vaše předpoklady také splňují.Poznejte co nejvíc příbuzných vašeho budoucího psa, jeďte na výstavy, na psí akce, ptejte se, pátrejte, sledujte.

Geny ovliní nejen vzhled zvířete, ale také jeho chování. Vždycky existují věci, které můžete změnit nebo ovlivnit ve vnějším prostředí, ale nemůžete změnit způsob, jakým je pes v zásadě geneticky naprogramován k myšlení, jednání nebo reagování. Nevybírejte si psa jen podle vzhledu, sledujte, jak se jeho předci chovají, jak se pohybují, jak štěkají, jak pracují. Tohle všechno váš pes z velké části zdědí.

Je nutné si však uvědomit, že příroda a genetika umí být také nevyzpytatelná. I když výběru krycího páru věnujete ten nejdůkladnější průzkum, neznamená to, že se jejich potomci povedou na sto procent.

A někdy se sice chovatel může ze všech sil snažit chovat jen kvalitní vrhy, ale jeho snaha může přijít vniveč nepoctivostí druhých. Použijí například krycího psa, u kterého jeho majitel zapře vadu, kterou jeho linie nese, a veškeré snahy jsou zmařeny. Vědět o závažných vadách u psů, a přesto na nich chovat, je neodpustitelné. Proto vybírejte vrh pečlivě, abyste měli tu největší naději, že chovatel učinil vše, co bylo v jeho silách, aby vyprodukoval ty nejlepší a nejzdravější psy.

2. Zaměření linie a jak hledat
Před pořízením russellíka si nejdříve dobře rozmyslete, jakou roli má tento pes hrát ve vašem životě. Chcete výstavního šampiona? Psa na agility, flyball, obedienci, lov? Rodinného mazlíčka? Až si zodpovíte tuto otázku, pokračujte v hledání. Sežeňte si doporučení od lidí, co se chovem zabývají, od vlastníků tohoto plemene, důkladně propátrejte internet, ptejte se. Využijte toho, že jsme ve 21. století a že šíření informací je nejrychlejší a nejsnazší v celé lidské historii. Využijte facebookové skupiny, diskusní fóra, porovnávejte různá doporučení.

A hlavně se soustřeďte na dvě základní věci – zdraví a povahu. To je to, co váš život se psem bude ovlivňovat každou minutu vašeho společného času. Čím větší důraz klade chovatel na tato dvě kritéria, tím lépe. Zaměřte se na výsledky zdravotních vyšetření (dědičných nemocí jako je třeba ataxie, na stav pohybového aparátu – luxace patelly, DKK, DLK…) i na jiná onemocnění, kterými pes může trpět (alergie, epilepsie…). Nenechejte se uchlácholit tím, že je matka štěněte na pohled „přece úplně zdravá“, nebo že se dané onemocnění v chovu „téměř nevyskytuje“ – pročtěte si podrobně informace o nemocech, které tato plemena postihují a nezavírejte před nimi oči. Dobrý chovatel také u štěňat provede před odběrem tzv. BAER test, kdy je testováno, zda jsou psi oboustranně slyšící. Více o nemocech se dočtete zde.

3. Osoba chovatele
I ti nejlepší psi nemusí být zárukou toho, že je chovatel kvalitní. Dobrý chovatel chce své psy dostat k těm nejlepším možným páničkům. Pokud je pro něj dostatečné to, že zaplatíte požadovanou částku a víc se nestará, poohlédněte se jinde. První věc, která by ho měla zajímat, jste především vy. Bude vám pokládat miliony otázek – kdo jste, co děláte, jaké bude mít pejsek zázemí, jaké máte zkušenosti, jaké máte plány, kolik budete mít na psa času… Samozřejmostí by měla být vaše osobní návštěva u chovatele, klidně i několikrát. Vy tak máte šanci podívat se, jak žijí rodiče vašeho budoucího štěňátka, jak se chovatel ke psům chová, jak se chovají samotní psi v domácím prostředí. Chovatel má naopak šanci poznat vás, což mu též umožněte. Odchovy by pro něj měly být jako děti, a ty také nedáte do péče jen tak někomu.

Osobní návštěva by měla být důležitým aspektem ve vašem rozhodování. Je snadné vytáhnout štěňata na pár minut z chléva a špíny, a nafotit jim hezké fotky na čerstvě vyprané dece. Proto si vše chtějte na vlastní oči ověřit.
Solidní chovatel s tím nebude mít problém. Pokud přijedete k chovateli a najdete u něj spoustu stresovaných a hlučných psů, nacpaných v klecích, špínu a nekvalitní stravu, je to signál k tomu, abyste dali ruce pryč. Pokud někdo tak nedbale přistupuje k péči o psy, jak moc pečlivý asi byl při samotném plánování vrhu a odchovu štěňat?

4. Ten správný výběr
Pečlivě jste prostudovali rodokmen štěňat, prostředí, kde jsou nebo budou odchovány, je také v pořádku. Na co se dál soustředit?
Zajímat by vás měl také konkrétní přístup chovatele ke psům – především by měl mít své psy upřímně rád. Ke každému psovi, kterého vlastní, by měl mít laskavý, starostlivý a láskyplný vztah. Z jeho vyprávění poznáte, že mu na psech opravdu záleží. Může o nich mluvit hodiny a hodiny a ochotně vám bude zodpovídat všechny vaše otázky. Využijte toho – ptejte se na detaily, na vše, co vám přijde i nepřijde důležité.

Sledujte, jak se ke psům chová. Chtějte vědět, jak bude probíhat socializace štěňat – první týdny jsou ve štěněcím životě ty nejdůležitější, chtějte vědět, jak je stráví, co všechno poznají, co budou dělat. Štěně zavřené doma bude bojácné a vystrašené ze všeho, co uvidí. Při svém výběru trvejte na tom, že štěňata budou mít řádnou socializaci od nejmladšího věku. Měla by poznat i jiné lidi, než je chovatel, měla by být navyklá na manipulaci, na různá prostředí, na obojek, na cestování autem, měla by se setkávat s jinými (zdravými) psy.

Štěně by vám měl chovatel prodat nejdříve ve věku osmi týdnů, odčervené a minimálně jednou očkované. Samozřejmostí je kupní smlouva, výbavička štěňátka do nového domova a strava na několik dalších dnů (pečlivý chovatel vám štěně navykne na vámi preferovaný způsob výživy už od malička).

Kvalitní chovatel s vámi také zůstane i nadále v kontaktu, poskytne vám cenné rady a umožní vám spojit se s majiteli ostatních sourozenců z vrhu.

5. Závěr
Jak už bylo mnohokrát napsáno a řečeno – ani ten nejpečlivější a nejlepší výběr vám nemůže na sto procent zajistit toho nejlepšího a nejzdravějšího psa, protože je to živý tvor a je mnoho faktorů, které mohou selhat. Pečlivý výběr je však tou největší nadějí, že zrovna váš pes bude ten dokonalý. Zapojte rozum a nepodceňte to.

Autorka článku: Aneta Paulasová

(Článek je volně šiřitelný za účelem osvěty.)