Dostupná zdravotní vyšetření pro russell teriéry
- PL – Luxace patelly (Patella Luxation)
Patella neboli kolenní čéška je důležitá část kolenního kloubu zadní končetiny, upínají se na ni svaly natahující koleno. Onemocnění se projevuje nesprávnou polohou čéšky, která je mnohdy držena ne zrovna pevnými vazy a vytlačována příliš plochým tvarem kolenní jamky. Může tedy dojít k luxaci neboli posunutí či vytlačení pately z jejího původního místa. K tomu dochází především při pohybu, kdy takto postižený jedinec střídavě uvolňuje a nadzvedává zadní končetiny. Postiženou nohu instinktivně natahuje tak, aby se tímto pohybem patela vrátila zpět do kolenní jamky. Častým jevem této choroby bývá také deformace zadních končetin podle stupně postižení, buď sudovitý postoj zadních končetin tvořící jakoby písmeno O nebo naopak kravský postoj, kdy zadní nohy připomínají tvar písmene X. Těžší případy mohou být pro psa dost bolestivé. Spontánní luxace patelly je děděna více geny. Proto také mohou existovat různé varianty špatného vývoje kolenního kloubu a různé příznaky. Klasifikuje se několik stupňů postižení:0 – čéška nemůže být luxována (zdravý kloub)1 – manuálně může dojít k luxaci patelly, ale sama se hned vrací zpět2 – čéška se vykloubí samovolně, ale je schopna návratu zpět3 – čéška je vykloubena trvale, je možné ji vrátit manuálním tlakem, ale hned opět luxuje4 – čéšku nelze vrátit zpět ani manuálněLuxace pately je dědičnou chorobou, a proto je dobré ji v chovu důsledně hlídat a mít pod kontrolou. To se dá jedině odborným vyšetřením u veterináře, který k tomu má oprávnění a je posuzovatelem oficiálně k tomu určeným. Vyšetření je velmi jednoduché, provádí se bez narkózy, pouze pohmatem a není finančně náročné. Psi ho mohou podstoupit obvykle po dosažení jednoho roku věku. Výsledky jsou známy ihned a měly by se zapsat do průkazu původu psa.
Vyšetřuje:
specializovaný ortoped, viz konec stránky
- PLL – Luxace oční čočky (luxatio lentis)
PLL – Luxace oční čočky (luxatio lentis) je oční vada spojena s dislokací čočky vedoucí až k oslepnutí. Čočka je v oku fixována vlákny závěsného aparátu, při jejich poškození dochází k dislokaci čočky z fossa hyaloidea (mělká jamka pro čočku v přední straně sklivce) do přední nebo zadní oční komory popř. sklivce. Dislokace čočky může nastat i následkem úrazu. Dědičná forma je způsobena defektní fixací vláken čočky – uvolnění vláken způsobí posunutí čočky následkem je zelený oční zákal a ztráta zraku.
Obecná dědičnost PLL je považována za autosomálně recesivní, proto většina přenašečů mutace ADAMTS17 v průběhu celého života neonemocní. Vzhledem ke zjištěným údajům studie malé procento přenašečů PLL onemocní, choroba se rozvine u 2-20% přenašečů mutace (předpoklad se blíží spíše k dolní hranici rozsahu). Vzhledem k tomu, že nelze odhalit příčinu propuknutí choroby je doporučeno přenašeče v průběhu života sledovat a pravidelně oftalmologicky vyšetřovat (cca každých 6-12 měsíců od 2 let věku). Incidence přenašečů v rámci plemen může být vysoká, je doporučeno jedince s genotypem N/P (přenašeč mutace) v chovu krýt pouze jedincem s genotypem N/N (bez přítomnosti mutace).
U jedinců, u kterých byly zjištěny 2 kopie mutovaného genu (P/P), lze v průběhu života očekávat propuknutí PLL onemocnění. Doporučuje se sledování oftalmologem, aby klinické příznaky byly zachyceny co možná nejdříve.
Testuje: www.genomia.cz
- LOA – Late Onset Ataxia (pozdější forma ataxie)
LOA – Late Onset Ataxia (pozdější forma ataxie) u plemen Russell Teriérů je genetické onemocnění projevující se ztrátou rovnováhy a koordinace pohybu. Viditelné příznaky obvykle začínají být patrné mezi 6. až 12. měsícem života. Mezi první příznaky patří ztuhlost zadních končetin při chůzi, potíže s chůzí do schodů a nekoordinovanost při skákání. Postupně dochází k zhoršování stavu, typické je ztuhlé poskakování a „tancování“ na místě. V nejhorším stádiu pes často padá a má problémy vzpřímit se a chodit. Choroba je progresivní, po nástupu prvních příznaků dochází k rychlému zhoršení rovnováhy a koordinace pohybu. V některých případech byla popsána možnost určité stabilizace stavu, většinou je však progrese onemocnění neúnosná a psi bývají předčasně utraceni.
Mutace způsobující LOA je děděna autosomálně recesivně. Nemoc se tedy projeví u jedinců, kteří získají mutovaný gen od obou svých rodičů. Tito jedinci jsou označování P/P (pozitivní homozygot). Provedení molekulárně genetického testu může sloužit k potvrzení diagnózy. Přenašeči mutovaného genu, označovaní N/P (heterozygot), mají mutovaný gen pouze od jednoho z rodičů a jsou bez klinických příznaků. Přenášejí ovšem mutaci na své potomky. Při krytí dvou heterozygotů (N/P) bude teoreticky 25% potomků zdravých, 50% potomků budou přenašeči a 25% potomků zdědí od svých rodičů mutované geny a budou tedy postiženi chorobou LOA.
Testuje: www.genomia.cz
- SCA – spinocelebelární ataxie
SCA – spinocelebelární ataxie je forma ataxie, jejíž první příznaky se u postižených psů objevují ve věku 2 až 6 měsíců. Dochází k degeneraci míšních nervů přenášejících informace do mozečku. Příznaky jsou velmi podobné jako u psů postižených LOA, začínají problémy s koordinací při chůzi, běhu, otáčení i skákání. Problémy s koordinací pohybů jsou často velmi progresivní.
U SCA se na rozdíl od LOA mohou objevit i další přidružené problémy. U většiny psů se projeví myokymie – neřízené stahování svalů, které se taktéž postupně zhoršuje a vede až k celkové svalové křeči a přehřátí. U některých psů se objevují i epileptické záchvaty. Prognóza je velmi nepříznivá a u většiny postižených psů je v raném věku doporučena euthanasie.
Nemoc se tedy projeví u jedinců, kteří získají mutovaný gen od obou svých rodičů. Tito jedinci jsou označování P/P (pozitivní homozygot). Provedení molekulárně genetického testu může sloužit k potvrzení diagnózy. Přenašeči mutovaného genu, označovaní N/P (heterozygot), mají mutovaný gen pouze od jednoho z rodičů a jsou bez klinických příznaků. Přenášejí ovšem mutaci na své potomky. Při krytí dvou heterozygotů (N/P) bude teoreticky 25% potomků zdravých, 50% potomků budou přenašeči a 25% potomků zdědí od svých rodičů mutované geny a budou tedy postiženi chorobou SCA.
Testuje: www.genomia.cz
- BAER (Brain-stem Audio Evocated Responzes), testování dědičné hluchoty
Příčinou hluchoty je poškození drobných řasinek, které jsou ve vnitřním uchu uvnitř tzv. hlemýždě rozkmitávány zvukem přicházejícím přes zevní zvukovod a středouší. Jsou tak vlastně nástrojem převádějícím vlnění vzduchu (kterým je ve skutečnosti každý zvuk) na elektrické impulsy. Ty jsou pak přenášeny pomocí sluchového nervu do mozku. Poškození řasinek vzniká následkem degenerace cév, které je vyživují. Proč k tomuto dochází, nebylo dosud zcela jednoznačně objasněno, je však stále zřejmější, že významnou roli v celém procesu hrají buňky cévnaté vrstvy hlemýždě, které vznikají ze stejného základu jako melanocyty (buňky produkující pigmenty způsobující zbarvení kůže a srsti). Přestože jde o onemocnění dědičné, k jeho rozvoji dochází až po porodu, zpravidla během prvních týdnů, a vrcholí okolo 5-7 týdne věku. Mláďata se tedy rodí slyšící a teprve v prvních týdnech života postupně ohluchnou. To je důležité z hlediska testování sluchu. Příliš brzy testovaná mláďata mohou být falešně negativní a v budoucnu mohou ještě dodatečně ohluchnout.
Jedinou spolehlivou metodou, jak otestovat dědičnou hluchotu u zvířat, je tzv. BAER test. Název je zkratkou „Brain-stem Audio Evocated Responzes“, což v překladu z angličtiny znamená zvukem evokované kmenové odpovědi. Jedná se o měření elektrické aktivity ve sluchovém aparátu vnitřního ucha v závislosti na zvukovém impulsu a zobrazujcí se jako křivka podobně jako například EKG. Odpověď z ucha postiženého hluchotou je pouze zvlněná linie. Vlastní testace spočívá v aplikaci miniaturních elektrod do kůže před každým uchem a na temeni hlavy. Zpravidla stačí jen lokální anestezie v místě aplikace jehličky a celková sedace je nutná jen u některých velmi neklidných jedinců. Každé ucho je testováno zvlášť pomocí zvukových stimulů vysílaných testovacím přístrojem do malého sluchátka.
Testace jednoho štěněte netrvá déle než 10-15 minut. Minimální věk pro testování je stanoven na 35 dnů, ale standardně se doporučuje vyšetřovat až v 7 týdnech s ohledem na vývoj sluchového aparátu po narození.
Testuje:
Praha – AAVET – www.aavet.cz
Praha – Jaggy – www.jaggypraha.cz
Brno – ABClinic – www.veterinabrno.cz
Vídeň – Dr.Isabella Copar & Mag.Regina Bregenzer – www.tierarzt-wien-19.at
Nové smrtelné onemocnění u PRTů – více informací na http://bagls.weebly.com/noveacute-dedi269neacute-ochorenie-prt–new-genetic-disease-prt–neue-genetische-stoumlrung-prt.html
- SEZNAM VETERINÁŘŮ SPECIALISTŮ
- luxace pately: http://vetkom.cz/ordinations/patela
- DOV: http://vetkom.cz/ordinations/dvo
Ortopedie
Brno – MVDr. Milan Snášil – www.snasil.cz
Zlín – MVDr. Jiří Jahoda – www.medipet.cz
Český Brod – MVDr. Radek Musil – http://vetnem.cz
Klánovice – MVDr. Tomáš Vlach (klinika A-Z Vet, Jaggy) – www.azvet.cz
Dermatologie
Brno – MVDr. Jan Rybníček (klinika Jaggy) – www.jaggy.cz
Chirurgie
Praha – MVDr. Jan Kňákal (klinika Kolmá) – www.vetkolma.cz
Oftalmologie
Praha, Brno, Pardubice – MVDr. Jiří Beránek – www.veterina-pce.cz/
Ostrava – MVDr. Petr Staňa – www.vetpark.eu
Kardiologie
Malešovice u Brna – MVDr. Scheer – www.mascheer.cz
Praha – MVDr. Roman Kvapil – www.vetkolma.cz
Článek byl přejat z diskuse https://www.facebook.com/groups/1498461333738636/